Když jeden z manželů ohrožuje rodinný majetek: Za jakých podmínek může soud zrušit SJM?

Situace, kdy jeden z manželů marnotratně utrácí, hazarduje nebo soustavně podstupuje nepřiměřená rizika a ohrožuje tím společný majetek, se může zdát bezvýchodnou – ale není tomu tak. Zákon umožňuje, aby soud za určitých podmínek a na návrh druhého z manželů společné jmění manželů (SJM) zrušil, případně zúžil jeho stávající rozsah, i za trvání manželství. Totéž platí i pro společné jmění partnerů, jejichž majetkový režim od 1. 1. 2025 odpovídá SJM.

Společné jmění manželů je zákonný majetkový režim, který vzniká uzavřením manželství a až na několik výjimek zahrnuje vše, co manželé za jeho trvání nabydou. Běžně SJM zaniká až se zánikem manželství, avšak pokud je ochrana rodinného majetku nezbytná již za trvání manželství a dohoda není možná, je právě soudní zásah cestou, jak rizika účinně omezit.

Soud SJM zruší pouze ze závažných důvodů dle § 724 odst. 1 občanského zákoníku, tedy tehdy, když jednání jednoho z manželů dosahuje takové intenzity, že je objektivně způsobilé zasáhnout rozsah či hodnotu SJM nebo jeho správu a hospodaření.

Jako závažné důvody zákon výslovně uvádí tyto situace: (i) věřitel jednoho z manželů požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu majetku, který náleží výhradně tomuto manželovi; (ii) manžela lze považovat za marnotratného; případně (iii) manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.

Za závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.1

Výčet důvodů v zákoně je pouze příkladmý: soud může SJM zrušit či zúžit i z jiných, srovnatelně závažných důvodů.

Důležitou roli při rozhodování o zrušení SJM může hrát také skutečnost, že jeden z manželů znemožňuje druhému nakládat se společnými finančními prostředky, spolurozhodovat o jejich užití a mít o nich přehled.2

Naopak samotné oddělené soužití nebo probíhající rozvod ke zrušení SJM nestačí.. Pro zásah soudu přitom není rozhodné, zda škodlivé následky už nastaly; postačí, pokud újma pouze objektivně hrozí. Hrozící újma musí být závažná; pokud by tvrzené riziko bylo objektivně způsobilé vyvolat jen zanedbatelnou újmu, soud ke zrušení SJM nepřistoupí.

Typickým důvodem pro zrušení SJM je marnotratnost. Ačkoli zákon tento pojem nedefinuje, judikatura a praxe jej vykládají jako lehkovážné nakládání se společným majetkem, které ohrožuje materiální jistotu rodiny. Marnotratným může být shledán i manžel, jehož majetkové poměry jsou zatím dostačující, avšak jeho jednání vykazuje znaky mrhání majetkem a objektivně zakládá riziko budoucího rozvratu majetkové stability rodiny. Typickými projevy marnotratnosti jsou nepřiměřeně časté či vysoké dary, hrazení útrat za třetí osoby, nedbalý výkon vlastnického práva, utrácení na uspokojení závislostí (hazard, alkohol, drogy, kompulzivní nakupování) či životní styl převyšující příjmy. Soud hodnotí zejména intenzitu a opakovanost marnotratného jednání a to, zda kvůli němu trpí běžné potřeby rodiny.

Dalším závažným důvodem je soustavné či opakované podstupování nepřiměřených rizik, a to jak v podnikání, tak i mimo něj při správě společného majetku, například při půjčování peněz s nejistou návratností. Opět musí jít o jednání objektivně způsobilé přivodit SJM závažnou újmu. Nepřiměřené riziko může vznikat i při nakládání s výlučným majetkem, pokud jeho negativní následky dopadnou na SJM (např. přes ručení či společné závazky). V praxi je klíčové doložit opakovanost, rozsah a konkrétní hrozby, aby soud mohl vyhodnotit intenzitu rizika a jeho reálný dopad na společné jmění.

Podaří-li se u soudu závažné důvody prokázat, soud společné jmění manželů zruší. Od právní .moci soudního rozhodnutí nastane mezi manželi režim oddělených jmění.. Dřívější závazky .tím však nezaniknou a věřitelé se budou moci nadále domáhat uspokojení z majetku, který do SJM náležel.

Po právní moci soudního rozhodnutí následuje samostatná fáze vypořádání zaniklého SJM. Vypořádáno může být dohodou, případně, pokud dohody nelze dosáhnout, prostřednictvím soudu. Pokud do tří let ode dne zániku SJM nedojde k uzavření dohody ani k podání soudního návrhu, movité věci sloužící výlučně jednomu z manželů připadnou jemu, ostatní majetek i dluhy budou převedeny do režimu podílového spoluvlastnictví obou manželů.

Závěrem lze shrnout, že zrušení SJM soudem neznamená nutně konec manželství, ale právní nástroj k ochraně rodinného majetku ve chvíli, kdy jej jednání jednoho z manželů ohrožuje. Pokud si nejste jistí, zda vaše situace některý z důvodů zrušení SJM naplňuje, nechte si váš případ posoudit. Včasný postup obvykle výrazně zvyšuje šanci na ochranu majetku i klidu v rodině.

Máte obavy, že jednání vašeho manžela či manželky ohrožuje společný majetek, a zvažujete zrušení SJM? Neváhejte se na nás obrátit, rychle posoudíme vaše možnosti, navrhneme vhodný postup a pomůžeme vám účinně chránit váš rodinný majetek.

JUDr. Eliška Vítková, advokátní koncipientka

Mgr. Jana Sedláčková, advokátka

Pajerová Sedláčková ADVOKÁTKY s.r.o.

30.11.2025