dub 5

Vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným

Tags:

Vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným je novým institutem korporátního práva, začleněným do zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jako „ZOK“). Úprava toho institutu je v ZOK rozdělena do tří částí. Obecná úprava práva společníka jednostranným právním jednáním vystoupit ze společnosti s ručením omezeným je upravena v § 202 ZOK, který v odstavci 1 uvádí, že „Společník může ze společnosti vystoupit jen, připouští – li to tento zákon“.
Zákonným důvodem pro vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným je situace, kdy společník nesouhlasí s přijatým rozhodnutím valné hromady o změně převažující povahy podnikání společnosti, ke které může dojít například změnou společenské smlouvy, prodejem závodu nebo jeho části, ve které je převažující předmět podnikání prováděn. Společník je rovněž oprávněn ze společnosti vystoupit v případě nesouhlasu s prodloužením trvání společnosti. Pro naplnění tohoto zákonného důvodu je nutné, aby společník proti takovému rozhodnutí hlasoval na valné hromadě. Vyjádření nesouhlasu s přijatým rozhodnutím nemůže být učiněno pasivním způsobem, tedy pouhou neúčastí společníka na valné hromadě.
Další zákonný důvod umožňující vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným je upraven v § 164 ZOK, a to ve vztahu k příplatkové povinnosti. V případě rozhodnutí valné hromady o uložení příplatkové povinnosti společníkům (upravuje-li tuto možnost společenská smlouva společnosti) vzniká společníkům povinnost příplatek poskytnout. Zákon však těm společníkům, kteří s poskytnutím příplatku nesouhlasí, umožňuje se příplatkové povinnosti vyhnout tím, že ze společnosti vystoupí. Uvedeného práva však společník může využít jen v případě, že zcela splnil svou vkladovou povinnost.
Společník může rovněž ze společnosti s ručením omezeným vystoupit v případě, když valná hromada, či jiný orgán společnosti, kterým je podmíněn převod obchodního podílu na jiného společníka, do šesti měsíců od účinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu o udělení souhlasu nerozhodne nebo souhlas s převodem odmítne udělit, čímž nastanou účinky odstoupení od smlouvy. V takovém případě může společník požádat o ukončení své účasti ve společnosti vystoupením podle § 207 odst. 3 ZOK, a to do 1 měsíce od zániku smlouvy o převodu obchodního podílu.
Obecná úprava práva společníka na vystoupení ze společnosti vyvolává otázku dispozitivnosti předmětného ustanovení, tedy, zda společenská smlouva může upravit možnost a důvody vystoupení jakkoliv jinak, tedy tyto zákonné důvody rozšířit. Vzhledem k tomu, že institut vystoupení společníka ze společnosti představuje oprávnění, kterého může být využito jen ve výjimečných situacích, aby nedošlo k narušení chodu společnosti, domníváme se, že tyto zákonné důvody rozšiřovat nelze a základním způsobem ukončení účasti společníka ve společnosti by nadále měl být převod podílu na jiného společníka.